Ota Pavel

Ota Pavel
Ota Pavel, vlastním jménem Otto Popper, (* 2. července 1930 v Praze – 31. března 1973 tamtéž) byl český prozaik, novinář a sportovní reportér. Je autorem především autobiografických próz především s tématy z vlastního
Dílo
Buštěhradské muzeum Oty Pavla
• Hory a lidé, 1964 – kniha fotografií Viléma Heckela, ke které Pavel napsal doprovodný text
• Dukla mezi mrakodrapy, 1964 – próza se sportovní tematikou, kombinace prvků beletrie a sportovní reportáže, o úspěchu českého fotbalového mužstva v zámoří
• Plná bedna šampaňského, 1967 – povídky ze sportovního prostředí
• Cena vítězství, 1968 – výbor z knih Dukla mezi mrakodrapy a Plná bedna šampaňského
• Pohár od Pánaboha, 1971 – próza ze sportovního prostředí
• Smrt krásných srnců, 1971 – vzpomínková próza, především vzpomínky na dětství a především na život autorova otce Lea, svérázného židovského obchodníka
• Syn celerového krále, 1972 – próza ze sportovního prostředí, 16 povídek o slavných sportovcích
• Jak jsem potkal ryby, 1974 – opět vzpomínková kniha, tentokrát zaměřená na život autora samotného, především na jeho milované rybaření
• Pohádka o Raškovi, 1974 – opět sportovní tematika, forma „sportovní pohádky“, inspirovaná životem českého skokana na lyžích Jiřího Rašky
Posmrtně vydané výbory z díla:
• Fialový poustevník, 1977
• Sedm deka zlata, 1980
• Veliký vodní tulák, 1980 – výbor z díla
• Zlatí úhoři, 1985 + rozšířené vydání 1991 – dvě Pavlovy povídky situované do 50. let, Běh Prahou a Prase nebude, se kvůli cenzuře nedostaly do prvního vydání tohoto souboru a vyšly až v jeho přepracovaném vydání roce 1991
• Výstup na Eiger, 1989
• Mám rád tu řeku, 1989
• Jak šel táta Afrikou: Povídky, 1994
• Omyl a jiné povídky, 1995
• Olympijské hry a jiné povídky, 1996